Jak si najít práci v Kanadě

Najít si práci ve svém oboru v cizí zemi není jednoduché. Rozhodl jsem se proto sepsat pár tipů jak si najít vysněné zaměstnání v Kanadě.

Slýchám historky o vysokoškolácích, kteří jedou do Kanady a předem ten boj vzdají a rovnou jdou pracovat na stavbu nebo do kuchyně. Přitom by možná stačilo jenom trošku snahy a špetka štěstí. Určitě není nic špatného na tom pracovat manuálně a finančně taky strádat nemusíte. Přeci jen bych ale preferoval klimatizovanou kancelář a dva dny víkendu před směnným provozem nebo lezením po střechách v kanadském blizzardu.

V Kanadě už budeme skoro čtyři roky a dohromady jsme s Kiki vystřídali už šest různých firem. Při hledání jsme si prošli vždy mnoha pohovory. V mojí nynější práci jsem se dostal na pozici vedoucího vývojáře, takže jsem měl navíc možnost vyzkoušet si najímání z druhé strany. Můžu proto i popsat, co v kandidátech hledám já.

Životopis (CV)

Ještě předtím než začnete hledat je potřeba dát dohromady CV. V Kanadě preferují stručný formát před dlouhým životopisem. Měli byste se vejít na jednu, maximálně dvě stránky. V horní části uveďte kontakt na vás; adresu nemusíte. Můžete přidat i odkaz na LinkedIn, ale Facebook vynechte. Na CV také nedávejte svoji fotku, věk a pohlaví. Některé firmy takové CV rovnou házejí do koše.

Hned na začátku by měl následovat popis vaší pracovní zkušenosti od nejčerstvější po nejstarší. V bodech popiště, co bylo náplní vaší práce. Pokud se vám povedlo dosáhnout nějakých kvantifikovatelných cílů, určitě je nezapomeňte uvést. Např. “Dokončením projektu jsem snížil náklady firmy o 20%” nebo “Mnou vedená marketingová akce přinesla firmě 10 nových klientů”. Vynechte zkušenosti, které jsou irelevantní pozici, na kterou se hlásíte.

V další sekci je dobré uvést vaše schopnosti a dovednosti. Např. programátoři by měli napsat v jakých programovacích jazycích mají nejvíce zkušeností, ale nemusí už třeba zmiňovat psaní všemi deseti nebo zkušenost s MS Word, protože to se bere jako samozřejmost. Pro některé práce jsou důležité soft-skills, tak je můžete zmínit. Zkuste ale být napadití a nepsat tam přesně ta samá slova jako všichni ostatní.

Máte-li pouze české vzdělání, uvedl bych ho až na konec. Titul i školu napiště anglicky ale nepočítejte s tím, že ji bude někdo znát. Ani o Karlově Univerzitě nebo ČVUT v Kanadě 99% lidí neslyšelo.

V Kanadě má většina vysokoškoláků jen 3-4letý bakalářský titul, takže pokud máte magisterský (tj. “Master’s degree”), budete mít možná nějaké plusové body. Zklamat bohužel musím řadu lidí, kteří studovali těžko přenositelný obor. Lékaři, právníci nebo učitelé to nebudou mít lehké. Většinou jim v Kanadě jejich kvalifikace neuznají a nebo jen částečně. Naopak u technických oborů jako je informatika, strojařina nebo ekonomie bude přenositelnost větší a pokud máte nějakou praxi, vzdělání se moc řešit nebude.

Resumé musí být perfektně zformátované. Jestli neumíte dobře ovládat textový editor, tak se to pořádně naučte. Neměli byste například používat mezery k zarovnání textu pod sebou - použijte tabulátory. CV napsané třeba v LaTeXu bude vypadat vždy lépe než ve Wordu. Jako formát volte PDF, pokud vysloveně nepožadují jiný. Máte tak jistotu, že bude dokument vypadat stejně na všech zařízeních. Vyvarujte se překlepů a nechte si zkontrolovat angličtinu. Pokud chcete napsat, že máte zkušenosti s nějakou technologií, pak si najděte, jak se přesně nazývá včetně malých a velkých písmen.

Můžete se nechat inspirovat CV na internetu třeba tady. Další tipy pro vás dal dohromady kanadský úřad práce.

Hledání práce

V dnešní době už se práce hledá asi jen online. V Kanadě vám nejvíc pomohou stránky jako je Indeed, Monster a LinkedIn. Pro programátory pak mohu ještě doporučit StackOverflow a Hacker News. Dejte si však pozor na podvody. Pokud vám někdo nabízí, že budete pracovat z domova a vyděláte si $5000 za týden posíláním peněz na cizí účty, pak vás chce okrást. Také se vyhněte všem firmám, které o sobě tvrdí, že určitě nejsou pyramida, protože jsou to s velkou pravděpodobností pyramidy.

Nenechte se odradit, když nesplňujete všechny podmínky, které firma od kandidáta požaduje. Pokud si můžete odškrtnout alespoň polovinu, určitě se přihlašte. Někdy možná stačí i třetina. Firmy většinou požadavky popisují ideálního kandidáta, i když je nazývají “minimální”.

Rozesílání přihlášek je otravná a nevděčná činnost, ale bohužel se nedá při hledání první práce přeskočit. Třeba se přihlásíte úplně na všechno, na co se i vzdáleně hodíte a budete doufat, že z toho něco vyjde. V tomhle případě se připravte, že se vám na 100 přihlášek ozve tak 2 - 5 firem, z nichž možná bude nakonec jen jedna nabídka. Druhou možností je postupovat pomaleji a na každou pozici posílat CV upravené na míru a dobře promyšlený cover letter. Je na vás, kterou strategii zvolit. Fungují obě, takže záleží na tom v jaké jste konkrétně situaci a jak žádaný daný obor je. Mějte na paměti, že ač je v Kanadě relativně nízká nezaměstnanost, není tak nízká jako v Česku.

Imigrační status

Řada lidí si píše do CVček, že mají “oprávnění pracovat v Kanadě”. Asi tím nic nezkazíte, ale mně to přijde trochu zbytečné, protože to je pro zaměstnavetele samozřejmost. Pokud pracovní povolení nemáte, tak jste bez šancí.

Pokud se vás rozhodnou kontaktovat, tak se vás na váš status zeptají. Odpovězte pravdivě ale optimisticky. Například, když máte zatím jen roční pracovní povolení přes Working Holiday, řekněte hned, že je to možné prodloužit na dva roky, nebo že se chystáte hlásit o trvalý pobyt. Bohužel je tohle pro řadu zaměstnavatelů velká překážka.

V začátcích se se mnou řada firem vůbec nebavila, protože jsem neměl trvalý pobyt. Nechtějí riskovat, že jim za pár měsíců zmizíte zpět do vlasti. Hledáte-li firmu právě proto, aby vám pomohla trvalý pobyt získat (např. přes LMIA), pak doporučuji spíše velké korporace, které mají vlastní právnické oddělení a vědí co a jak. Mně byla ochotná pomoci i malinká firma o dvaceti lidech, ale myslím, že to byla spíš otázka štěstí a všechno si museli se mnou nastudovat od nuly.

Telefonní pohovor

Když se vaše CV nějaké firmě zalíbí, zpravidla vám dají vědět emailem a domluví se na datum a čas telefonního pohovoru. Tohle je možná nejtěžší část v případě, že neumíte perfektně anglicky. Dobře se na pohovor připravte. Především si zajistěte, že budete na klidném a tichém místě. Doporučuji si k mobilu připojit sluchátka, abyste lépe rozuměli. Je i možné, že člověk na druhém konci bude umět anglicky hůře než vy, ale to je spíš nevýhoda než výhoda.

V telefonním pohovoru se většinou zjištuje hlavně to, jaké máte komunikační schopnosti. Neřeší se tolik, co přesně říkate ale jak. Nejspíš vás nechají stručně popsat vaši nejčerstvější pracovní zkušenosti a bude je zajímat, proč jste se hlásili. Některé firmy mají i více kol telefonních pohovorů, kdy ty následující bývají techničtějšího rázu. Zkuste si to natrénovat s kamarádem.

Osobní pohovor

Jak se dostanete na osobní pohovor, máte z poloviny vyhráno. Teď totiž konečně může plně vyniknout vaše krása, intelekt a charisma.

Před pohovorem si zkuste najít tu firmu na Glassdoor. Někdy tam kandidáti dají informace o tom, jak pohovor probíhá nebo i některé konkrétní otázky. Nenechte nic náhodě a přijďte připraveni. Vědět čím se přesně daná firma zabývá, jaké má zákazníky, jakým směrem roste apod. by mělo být samozřejmostí.

Já se kandidátů ptám na celou řadu postupně těžších a těžších technických otázek, které mám předem připravené. Když odpověď neví, tak je lepší, když to rovnou přiznají, než když se to snaží “okecat”.

Nikdo neočekává, že budete vědět odpověď na každou otázku. Při pohovoru se snaží druhá strana hlavně zjistit, jestli jste na CV nelhali a máte dostatek znalostí pro danou pozici a také jak byste jim zapadali do týmu.

Ne vždycky pohovor vyjde, i když z něho máte dobrý pocit. Je celá řada důvodů, proč se mohou rozhodnout vás nenajmout. Možná vám chybí tzv. “culture fit”, možná jste se na někoho špatně podívali, možná ani nemají otevřenou pozici (stává se), možná se snaží jen nashromáždit dostatek pohovorů, aby současnému zaměstnanci zařídili LMIA. Možností je celá řada a často to vůbec nemůžete ovlivnit. Situaci stěžuje i to, že vám při zamítnutí skoro nikdy neřeknou důvod. Nevěste však hlavu a pokračujte v hledání!

Když se na vás štěstí usměje, pohovorem projdete. Firmě může trvat i dva týdny, než se vám ozvou. Většinou tak dělají emailem a rovnou vám pošlou nabídku. Vaše snažení ještě však není u konce. Je třeba vyjednat podmínky vašeho zaměstnání.

Vyjednávání

Tahle část někdy probíhá už při osobním pohovoru, takže na ni buďte dobře připraveni. V Kanadě se vyjednávání obecně považuje za faux-pax. Rozhodně nesmlouvejte cenu steaku v restauraci nebo trička v obchodě. Jednou důležitou výjimkou je však smlouvání platu. To Kanaďani dělají běžně a dokonce se to od vás očekává. Vyjednávat plat se proto nebojte. Vašeho budoucího zaměstnavatele to neodradí a je velmi malá pravděpodnost, že byste se mohli o vyjednanou nabídku úplně připravit. Přinejhorším jen dostanete menší plat, než jste chtěli.

Často se vás firmy během najímacího procesu budou ptát na to, jaký plat si představujete. Nikdy neříkejte číslo jako první! Z teorie her se dá dokonce matematicky dokázat, že ta strana, která řekne to číslo jako první, na tom bude statisticky hůř.

Představte si, že má firma rozpočet na pozici $60 000 ročně. Vy odhadnete, že byste byli rádi za $45 000. Jestliže v této situaci řeknete číslo jako první, dostanete $45 000 a $15 000 jste nechali na stole. Nikdo vám přece “jen tak” nedá víc, než si řeknete. Pokud ano, znamená to, že jste tu částku podcenili tak drasticky, až se nad vámi smilovali a dali vám trošku nad.

Druhá strana tuhle taktiku samozřejmě dobře zná. Z výše uvedeného vyplývá, že se vás budou snažit přesvědčit dát jim nějaké číslo jako první. Často se budou tvářit, jako že je to jen formalita, nebo že to musí vyplnit do nějakého formuláře. Pokuste se však odolat a nebo to nechat až úplně nakonec. Odpovězte třeba, že to “záleží na celkové kompenzaci”, “na náplni práce” apod. Někdy se z toho opravdu nedá vykroutit, pak dejte nějaký rozsah, ale jako spodní hranici použijte vaši ideální částku.

Když se vám podaří zjistit jejich rozsah nebo částku jako první, máte mnohem lepší pozici. Pamatujte si, že vám nikdy z pochopitelných důvodů neřeknou maximum, jaké můžete dostat. Zkuste proto udělat protinabídku, která je třeba o 20-30% vyšší. S velkou pravděpodobností se vám povede plat trochu zvednout. Je to mnohem snažší než pak vyjednávat zvýšení třeba po roce v práci. Pro více informací o vyjednávání platu mrkněte na tenhle článek, i když je hodně zaměřený na programátory.

Pamatujte, že plat je jen jednou z částí kompenzace. Nezapomeňte na zdravotní benefity, délku dovolené, RRSP matching, bonusy, možnost práce z domova, jídlo zdarma apod. Při porovnávní více nabídek je dobrý nápad přepočítat všechny benefity na dolary. Porovnání je pak snazší.

Jak vidíte, o hledání práce se toho dá napsat hodně. Celou řadu zkušeností jsem musel vynechat, abych se vešel do nějaké rozumné délky. Například, že jsem první práci našel ještě před odjezdem z Česka - pohovor probíhal jen telefonicky.

Jestli s hledaním práce v Kanadě chcete poradit, nebo nám třeba napsat svůj příběh, neváhejte nás kontaktovat. Přeji hodně štěstí s pracováním v Kanadě a hlavně to nevzdávejte! S Kiki jsme dohromady v Kanadě poslali už stovky (!) přihlášek. Stačí ale, že vyšla jen jedna.