Jak jsme se zase stěhovali

Možná jste si v posledním článku o Britské Kolumbii všimli takzvaného cliffhangeru. Chtěli jsme napsat článek ještě na konci září, ale už se to nevydařilo, tak píšeme teď. Stěhujeme se do Britské Kolumbie!

Díky pandemii pracujeme oba už od března z domova. Napadlo nás zeptat se našich zaměstnavatelů, jestli bychom to tak nemohli dělat už napořád. O práci z domova sníme už dlouho, a teď jsme si mohli vyzkoušet, že se dokážeme motivovat a náš výkon neklesl. Už nějakou dobu jsme se chtěli odstěhovat z Toronta, ale Vojtova firma byla zásadně proti jakékoliv práci z domova. Chtěli jsme tomu dát zhruba další dva roky a více prozkoumat západ i východ Kanady, abychom se mohli rozhodnout, kde bychom vlastně chtěli bydlet. Už loni jsme prozkoumávali menší města v Ontariu a přemýšleli jsme o nějaké kombinaci práce z domova a dojíždění do Toronta. Ale s možností pracovat trvale z domova se nám rozšířil horizont možností. Neobešlo se to bez nervů, ale naši zaměstnavatelé nakonec svolili.

Loni jsme jeli na průzkum Britské Kolumbie právě za účelem poznání menších měst. Líbilo se nám tam, takže cílem našeho letošního stěhování se stala právě oblast zvaná Kootenays. Jedná se o pár udolí mezi horami. V létě je tam relativně teplo a v zimě se dá pořádně lyžovat.

Stejně jako v případě stěhování z Montréalu do Toronta jsme zvolili stěhování pronajatým autem. V době pandemie se nám moc nechtělo letět letadlem, navíc máme kocoura a nechtěli jsme ho stresovat létáním. Další věc je, že v autě se dají převézt nějaké věci. Vojta měl za to, že nemáme o moc víc věcí, než při stěhování z Montréalu, ale Kiki měla velký stres, proto jsme začali prodávat nábytek co nejdřív to šlo. To bohužel vyústilo v situaci, kdy jsme skoro měsíc doma pracovali na kempovacích křesílkách a místo stolu jsme měli krabice. Zdá se nám neuvěřitelné, co všechno si lidi od nás byli ochotní koupit. Například dva roky používanou matraci od nás někdo koupil za $300.


V Kanadě jsou ze zákona pouze dva týdny dovolené, tak jsme se rozhodli pro co nejrychlejší přesun. Díky Covidu taky nebylo zřejmé, jestli nás pustí přes hranice jednotlivých provincií, tak jsme chtěli mít cestu co nejrychleji za sebou. Trasa je dlouhá přibližně 4000 km, rozdělili jsme si ji na pět dní. Většina cesty vede pustou krajinou, takže tři ze čtyř nocí jsme kempovali, kde to šlo. V Torontu bývá na začátku října ještě docela teplo, ale hned první noc nás překvapilo, že noční teploty se blíží k nule. Na to jsme nebyli moc připravení. Týden dopředu jsme sledovali předpověď počasí, a vůbec to nevypadalo, že by měla být taková zima.

Kempy bývají zavřené už od poloviny září, takže jako alternativu jsme použili webovou stránku, na které se dají najít “kempy” zdarma. Většinou se jedná o nějaké staré parkoviště nebo prostě plácek, na kterém se dá rozložit stan. Tuto strategii jsme použili i loni při roadtripu v Kalifornii.

Nelze nezmínit naši první hororovou noc. Byli jsme někde u městečka Wawa v Ontariu. Unavení po najetých 1000 km jsme za tmy rozložili stan. Ještě před přijezdem na kempoviště jsme se dočetli, že někdo před týdnem nemohl na místě kempovat, protože tam byla policejní páska, že se jedná o místo činu. My jsme na žádnou pásku nenarazili, tak jsme šli prostě spát. Před půlnocí nás vzbudil zvuk přijíždějícího auta. Auto zastavilo kousek od nás a začalo túrovat motor. Nikdo nevystupoval a za chvíli se auto otočilo a odjelo. My jsme ale už nemohli moc spát. Hlavně tedy známá třasořitka Kiki asi dvě hodiny přemlouvala Vojtu, že už opravdu skoro svítá a není problém jet dál ve tři ráno.

Poslední noc byla také zajímavá, navigace nás navedla na místo s úžasnou krajinou v Albertě, těsně před Skaltanými horami. Problém byl jen v tom, že tam vedla štěrková “dálnice”, která končila vyloženě off-road cestou v lese. S naším naloženým minivanem se tam moc jet nedalo, nakonec jsme byli rádi, že jsme moc nepokoušeli štěstí a někde se tam nezasekli na podvozku.

Po pěti dnech jízdy jsme dorazili do Kelowny, odkud sháníme trvalejší ubytování v nějakém malém městě. Taky potřebujeme koupit auto. Sledujte blog a dozvíte se, jak to s námi bude dál.


  • Celková doba stěhování: 5 dní, 4 noci
  • Najeté kilometry: 4240 km
  • Naspané hodiny: 20 h (maximálně)
  • Projeté litry benzínu: 356.5 l
  • Cena za benzín: 397.22 CAD (6 916 Kč)
  • Cena za půjčení auta: 669.51 CAD (11 657 Kč)
  • Peníze za prodaný nábytek: 2 573 CAD (44 794 Kč)
Kiki