Jak jsme se stali kanadskými občany

Možná už jste zapomněli, že jsme před nějakou dobou slavnostně odeslali přihlášku o kanadské občanství. Dalším krokem v procesu je dlouhé čekání. Skoro přesně před rokem jsem ve článku psala, že nám “každým dnem může přijít pozvání na znalostní test”. Pozvání na test přišlo 3. února 2021. Po testu následuje ještě slavnostní přísaha, která proběhla 14. dubna.

Realita je taková, že bychom nejspíš test psali výrazně dřív, nebýt celosvětové pandemie. Kanada musela zastavit vyřizování veškerých přihlášek, protože většina procesu původně probíhala osobně. Uchazeči o občanství museli ve stanovený čas na daném místě projít znalostním testem pod dozorem úředníků. Následně se skládala přísaha za přítomnosti soudce a imigračních úředníků. Během pár měsíců musela vláda vymyslet a zařídit, aby se občanství dalo udělit online. Na jaře začaly probíhat online přísahy a na konci podzimu byl konečně představen online test znalostí o Kanadě.

Pro mě osobně je studování na takový důležitý test docela zásadní událost. Kanada vydala oficiální učebnici, která by měla obsahovat všechny informace, které člověk musí k testu znát. Učebnice má naštěstí celkově asi jen 60 stránek, ale vejde se tam toho docela dost. Obsahuje informace o historii, demografii, politice, geografii a symbolech Kanady. Historie naštěstí začíná až kolem roku 1600. To je asi jediné štěstí, protože víc letopočtů bych asi do hlavy nedostala.

Od obdržení pozvánky na test je nutné test napsat do 21 dní. Protože jsem byla hodně nervózní a rádi máme s Vojtou všechno rychle z krku, na učení jsme si vyhradili tři dny. Kromě klasických informací v podobě letopočtů a důležitých jmen jsem narazila i na pár chytáků. Například dvě významné historické osobnosti mají stejná příjmení. Jedná se o Jacqua Cartiera, prvního Evropana, který prozkoumal řeku sv. Vavřince a Sira George-Éttienna Cartiera, budovatele Konfederace. Dalším problémem při studiu byla samotná znalost angličtiny. Mezi kanadské symboly patří tak zvaný “Coat of Arms”. Ve volném doslovném překladu by se mohlo jednat o nějaký armádní kabát. Chyba lávky, správný překlad je “erb”. Naštěstí jsem se tohle spojení naučila večer před testem a ve výsledku mi to pomohlo správně zodpovědět jednu z otázek. Vůbec nevím kde, ale Vojta se s tímhle spojením setkal již dříve.

Test obsahuje dvacet otázek s možnostmi a na splnění musí mít uchazeč patnáct otázek správně. Při testu jsme museli mít zapnutou web kameru, aby mohli následně úředníci ověřit, že v místnosti nebyl nikdo jiný, nekoukali jsme do taháků a podobně. Ještě před testem muselo proběhnout ověření identity - museli jsme web kamerou vyfotit ID (řidičský průkaz) a sami sebe. Samotný test pak trvá 30 minut. Na konci testu nám ukázali celkové skóre, takže jsme věděli, že jsme prošli.

Další a poslední krok v procesu je složení přísahy. Přísaha také probíhala online. Nejdřív úředník ověřil naši totožnost, potom nás pustil do společného videohovoru s ostatními uchazeči a soudcem. Soudce měl krátký proslov o důležitosti tohoto životního kroku a připomněl nám povinnosti kanadských občanů. Jednou z povinností je například pomáhat sousedům a komunitě. Následovala samotná přísaha se zdviženou pravou rukou. Přísahu jsme opakovali po krátkých úsecích po soudci, v angličtině i francouzštině. Samozřejmě jednomu z uchazečů při přísaze začal zvonit mobil (dvakrát), a pak ještě videohovor spadl kvůli technickým potížím. Po úspěšném dokončení přísahy jsme museli na kameře před úředníkem ještě rozstřihnout naše kartičky trvalého pobytu (to jsou v podstatě cestovní doklady pro osoby s trvalým pobytem). Celý proces zabral zhruba hodinu. Spolu s námi skládalo přísahu asi 40 lidí.

Vojtovi se líbila diverzita uchazečů - občany se stávali jednotlivci, páry různého složení a rodiny. Bylo vidět, že každý z nás pochází z jiného koutu světa.

Mrzí mě, že jsme neměli osobní ceremonii. Ta obvykle trvá asi tři hodiny, proslovy mají různé osobnosti, účastníci dostanou malou kanadskou vlajku a mohou se vyfotit se soudcem, také se zpívá státní hymna. Nicméně jsem ráda, že Kanada dokázala rychle reagovat a celý proces trval v našem případě jen o čtyři měsíce déle, než se odhaduje za normálních okolností.

Závěr je takový, že skoro přesně po šesti letech od začátku našeho kanadského příběhu jsme si splnili sen - máme dvojí občanství, české i kanadské.