Rok na zahradě

Co jsme se nastěhovali do nového domu, řešíme péči o zahradu. Jedná se o půl akru (2000 m²) ve svahu. Jenom udržování existující úpravy terénu nám dává docela zabrat, ale občas se nám podaří i nějaké vylepšení.

Kromě sekání trávy, stříhání stromů, zalévání keřů, sklízení plodů ovocných stromů a keřů jsme se letos taky pokusili vypěstovat nějakou zeleninu. Na konci zimy jsme uvnitř vyseli rajčata, okurky, bazalku a papriky. Na přelomu dubna a května jsme jeli na výlet do Čech, takže jsme se zahradě nevěnovali, ale o semínka se nám postarala sousedka. Po návratu z Čech jsme přesadili malé rostliny do venkovních záhonů a přidali jsme ještě kadeřávek, fazole, celer, petržel, hrášek, mrkev, brambory, bok choi, dýni a vodní meloun.

Údolí, ve kterém bydlíme, je proslulé svou úrodností. Všude jsou tady vinice a sady, hlavně třešní a jablek. Kvůli našemu výletu jsme měli se zahradou trochu zpoždění, a tak jsem letos zahradničení brala jako pokus toho, kolik je na proslulosti údolí pravdy. Letos to také bylo poprvé, co jsme se starali o vlastní zahrádku, bez pomoci “dospělých”. Úroda se nakonec přes veškeré obavy docela povedla. Urodilo se nám velké množství rajčat. Měli jsme asi 16 rostlin, takže jsme měli přes léto skoro každý den mísu plnou čerstvých rajčat. Byla to pro mě trochu výzva, nechtělo se mi rajčata zavařovat nebo sušit, takže jsem je nakonec všechna snědla v jejich nejlahodněší podobě - čerstvá.

Další zelenině se taky docela dařilo, i když ne všechna nám zachutnala. Příští rok některé druhy vynecháme a vyzkoušíme místo toho nějaké jiné. Vlastně už teď máme zasazený česnek, tak už jen čekáme, co z něj bude. Celer a kořenová petržel se nám bohužel vůbec neurodili, úroda brambor byla chabá, ale protože to jsou jedny z nějdůležitějších plodin (místní variace se nedají jíst), budeme se o jejich pěstování pokoušet dál.

Z ovocných stromů máme švestku, která letos plodila výrazně lépe než loni, takže máme zmraženo a nasušeno, také jsme vyzkoušeli malou várku džusu.

Také máme vinnou révu. Ta měla loni velikou úrodu, museli jsme jí přes půlku dát sousedovi, který z ní udělal likér a trochu nám ho přinesl. Z druhé půlky jsme dělali džus - je fantastický. Jako každý správný zahradník jsem na podzim/jaře chtěla vínu dát to nejlepší, tak jsem ho ostříhala. Bohužel jsem si ale nějak špatně přečetla návod a ostříhala jsem ho moc. Takže letošní úroda byla tak pětinová oproti loňské. Sousedi ale říkali, že příští rok budeme mít hroznů hodně právě proto, jak moc jsem rostliny loni ostříhala. Ještě máme třešeň, ale má takové menší třešně, než by se nám líbilo. Loni jsem si třešně dost užila, ale letos jsem bohužel část úrody propásla, když jsme jeli na hudební festival Shambhala.

Chtěli jsme letos zasadit ještě broskvoň a lískový ořech, ale dozvěděli jsme se, že o takové stromy je tu obrovský zájem a musíme si je na jaře zamluvit měsíc dopředu v místním zahradním centru. Povedlo se nám ale přesadit už vzrostlý šeřík na spodek pozemku a přidali jsme ještě dva jalovce, abychom vytvořili trochu víc soukromí na pozemku - ploty se tady totiž nevedou.

Protože je zahrada ve svahu, máme tady množství zadržovacích kamenných stěn. Loni v zimě mrzlo trochu víc než obvykle a zmrzlá voda nám několik stěn posunula a jednu povalila. Jeden z našich letošních větších projektů bylo spravování téhle povalené stěny. Je to docela věda, museli jsme se podívat na video o Macchu Picchu, abychom měli to správné know-how. Vyrobili jsme si dokonce speciální nástroj z kalače a mojí kecky, abychom kameny během stavění nepoškodili.

Jsme rádi, že přichází zima, protože si konečně zas od zahrady trochu odpočineme. Letos vyrostlo hodně jeřabin, což je údajně předzvěst tuhých mrazů. Tak aspoň budeme mít nějaký čas zhodnotit loňský rok a vymyslet nové projekty.