Co se mi líbí na Kanadě
Už od začátku našeho pobytu v Kanadě si dělám poznámky o maličkostech a blbůstkách, co se mi tu nelíbí, co mi přijdou nelogické, a co máte v Evropě lepší. Už je jich určitě dostatek na minimálně jeden článek. Než jsem ho začal psát jsem se však rozhodl, že začnu pozitivně a napíšu článek o tom, co se mi tu naopak líbí.
Na internetu najdete spousty informací o tom, jaké je to v Kanadě skvělé. Je to bezpečná, rozvinutá západní země, kde je na rozdíl od USA veřejné zdravotnictví, relativně vysoká kupní síla a nízká míra korupce. Je tu asi trochu zima, ale zase je tu nádherná a člověkem nedotčená (ne, že by se nesnažil) příroda. Jenže o tomhle tenhle článek není. Tenhle článek je o blbostech, co vás pobaví či potěší po tom, co si tady trošku zvyknete.
Tak například, v Kanadě je zvykem mít v každém okně síťku proti hmyzu. To je vynález, jež nám zprvu přišel zvláštní, ale teď na něj nedáme dopustit. Okna se tady otevírají většinou posuvem, takže síťka může být v okně nainstalovaná celoročně. Můžete proto v létě nechat okna otevřená klidně celý den a celou noc a v domě nebudete mít jediného komára či mouchu. Možná vám to přijde trošku přehnané, ale to jste ještě neviděli, jaké záplavy komárů se tu v některých lokalitách a ročních obdobích rojí. Takový kanadský komár, to je něco. Však jsme s nimi už zažili nejednu bitvu. No ale ruku na srdce. V Česku komáři nejsou? Ale jsou, a tyhle okenní síťky byste tam náramně užili.
V podobném duchu se taky nese něco, co možná znáte z filmů. Hodně domů tady má dvojité dveře. Před normálními vchodovými dveřmi jsou ještě jedny slabší, většinou zamykatelné dveře. Někdy mají mříž, aby zvýšily zabezpečení domu. Vetšinou ale mají právě tu zmíněnou síťku. Tím tedy v domě můžete snadno vytvořit průvan, aniž by vám prchala domácí zvířata nebo nalétával hmyz.
Stalo se vám někdy, že vám v supermarketu přepracovaná pokladní hrnula zboží z kasy tak rychle, že jste ho nestačili nakládat do tašek? Mně se jednou v Penny marketu stalo, že mi nákup dokonce létal až na podlahu, jaký to byl fofr. Tahle kratochvíle se vám v Kanadě vyhne. Tady vám totiž prodavačka sama naskládá nákup do vašich tašek. A nebojte, vajíčka vám nedá na dno. Tašky nakládají s rozmyslem a v klidu. Tak alespoň o jeden stres z nakupování méně!
Snad nebudu příliš kontroverzní, ale líbí se mi, že Kanada v roce 2018 legalizovala konopné produkty. Ve světě, kde je legální třeba alkohol, který má na svědomí miliony životů ročně, vám český stát zakazuje prokazatelně léčivou bylinu, po jejímž požití budete mít zvýšenou chuť na bábovku, nebo se vám bude chtít nedejbože trochu spát? To je přece absurdní. Myslím, že Kanada jasně dokázala, že plná legalizace prospěje celé společnosti a ještě přinese peníze do státní kasy. Koneckonců teď v Česku zápolíte s výsledkem toho, kdy k legalizaci nedojde, tedy že k vám proudí uměle syntetizované deriváty THC jako třeba HHC s pochybným původem a neprobádanými vedlejšími účinky.
Každou chvíli slýchávám, že si někdo dal v Česku auto do servisu a čeká na něj týden. V některých případech dokonce i několik týdnů. Vůbec netuším proč, ale kanadské autoservisy prostě nějak lépe fungují? Možná jsem měl jen velké štěstí, ale jak běžná údržba tak i malé opravy byly vždy dokončeny ten samý den. A když jsme naposled přetrhli rozvodový řemen, při jehož výměně se musí rozebrat půl motoru, tak si auto nechali do druhého dne a ještě se omlouvali, že jim to trvá. Možná někdo ví něco, co já ne, klidně nám prosím napište vysvětlení. Přiznám se, že autům moc nerozumím.
Možná i proto budete mít pochopení, proč považuji za velkou výhodu automatické převodovky v autech. 95% jak nových tak ojetých prodaných aut je tu s automatickou převodovkou. Snad nenaštvu všechny pány řidiče, kteří nedají dopustit nad tou “kontrolou”, jakou nad svým vozem mají, když ladně přeřazují a podřazují a krásně operují se spojkou. Já ale nechápu, proč bych měl při řízení dělat něco, co to auto může dělat samo. Stěrače, okénka a startér už taky nemáme na kliku, ne? Z těch mých osobních zkušeností většinou ti, co nejvíc nadávají na automaty, s nimi vlastně nikdy nejezdili.
Ještě jedna pro řidiče. V Kanadě jsou semafory za křižovatkou, ne před. Ze začátku si na to musíte trošku zvyknout, ale já postupem času zjistil, že je to geniální. Řidič v první řadě si nemusí kroutit krk. Na semafor vidí naprosto pohodlně. Navíc, pokud je před semaforem dlouhý úsek, kde je třeba vyšší rychlost, pak je před křižovatkou ještě jedna speciální světelná signalizace, která vás upozorní, že má na semaforu brzo padnout červená. Tím pádem víte, že máte začít brzdit a nemusíte dobržďovat na poslední chvíli.
Další blbůstka je pro hospodyňky. Pamatuji si, že jako malý jsem občas mamince pomáhal tím, že jsem žehlil kapesníky. Mě to docela bavilo, ale přeci jen vyžehlit celou pračku oblečení několikrát týdně pro ni určitě nebylo jen tak. Na to mají v Kanadě taky fígl - nežehlí! Je dokonce docela vzácné, že někdo žehličku vůbec vlastní. Takže chodí všichni ve zmačkaném oblečení? Ne, všichni totiž mají k pračce i sušičku. Sušička to oblečení dostatečně načechrá, že už pak většinou stačí jen složit. Samozřejmě, že košile by se asi stejně žehlit měly, ale rozhodně to není třeba pro trička nebo džíny. O práci méně!
A když už jsme u té sušičky, věděli jste, že velké domácí spotřebiče se tu berou jako součást nemovitosti? Když si pronajímáte byt, tak sporák, mikrovlnka, lednička, pračka a sušička jsou skoro vždy k dispozici. Tohle však funguje i při koupi domu! Je to docela kontrast oproti třeba Německu, kde údajně nájemníci při stěhování prý zpravidla vytrhají i kuchyň včetně linky a všech spotřebičů.
Ještě jednu o bydlení. V Kanadě má každá ložnice vestavěnou skříň. Berou to dokonce tak vážně, že pokud je v domě nějaká místnost, která zrovna takovou skříň nemá, tak to realitní makléři ani nebudou počítat jako potenciální ložnici. Tyhle skříně jsou docela fajn v tom, že nemusíte shánět a stěhovat další kus nábytku. Stačí postel a matrace a bydlíte, protože oblečení se vám většinou vejde do té vestavěné skříně. Navíc taková skříň nezabírá v místnosti žádné místo, protože se s ní počítalo už při stavbě.
Bankovní systém v Kanadě je tragédie, o které bych mohl napsat celou sérii. Jednu věc ale mají vyřešenou docela pěkně. Umožňují z účtu poslat peníze na něčí emailovou adresu nebo telefonní číslo; říká se tomu Interac e-Transfer. Adresátovi přijde email, ve kterém může zvolit, co má za banku a kam chce přicházející peníze uložit. Je to docela šikovné, protože si nemusíte pamatovat něčí číslo účtu nebo ho někam složitě opisovat. Nicméně myslím, že v dnešní době už v Česku existuje hned několik alternativ, které jsou asi ještě lepší. Jen mě to napadlo zmínit, protože e-Transfer je tady dostupný už minimálně od roku 2002, což byl v té době docela pokrokový vynález.
Člověk se může ptát, proč to tak vlastně je? Proč zrovna to či ono mají nebo dělají jinak, když to, co máte v Evropě, funguje dobře? A to je na tom právě to zajímavé. Přestože si myslíme, jak jsme jako západní společnost homogenní, tak se přeci jen ten svět za mořem vyvíjel v jisté izolaci. Byly tady trošku jiné přístupy a vynálezy, a třeba nebyly tak populární, aby dobyly svět, tak tady zůstaly. A to samé samozřejmě platí i naopak. Možná sem jednoho dne dopluje třeba funkční MHD? Přijeďte se někdy podívat a pak nám napište, co zrovna vás v Kanadě příjemně překvapilo. A jestli tohle čtete právě z Kanady, neváhejte s námi sdílet, co se tady líbí vám a nebo co jsem napsal úplně špatně.